Egypt má novou vládu, protesty proti prezidentovi ale pokračují      Káhira 31. ledna (ČTK) - Egyptský prezident Husní Mubarak dnes v reakci na již týden trvající protesty v zemi jmenoval novou vládu a jejího premiéra vyzval k urychleným reformám. Nevyslyšel tak ale hlavní požadavek z řad protivládních demonstrantů, a sice, aby se moci vzdal sám prezident. Desítky tisíc lidí dnes opět demonstrovaly v Káhiře a dalších městech. Situace je ale zatím stabilní. Turisté, i ti čeští, v bezprostředním ohrožení nejsou. Přímořská letoviska byla nepokoji zasažena jen okrajově.   Mubarak, který dal najevo, že se moci jen tak vzdát nehodlá, ve snaze uklidnit situaci učinil výrazné změny ve vládě staré přitom jen několik dní. Premiérovi Ahmadu Šafíkovi uložil za hlavní úkol provést urychlené reformy s cílem vytvořit co nejvíc nových pracovních míst.   V centru Káhiry se shromáždilo asi 50.000 lidí. Armáda, která hlavní náměstí Tahrír obklíčila tanky, proti manifestantům nezasáhla. Organizátoři protivládních protestů dnes vyhlásili "otevřenou generální stávku" a na úterý vyzvali k "milionovému pochodu" v ulicích metropole. Protestující dali najevo, že se nespokojí s ničím jiným než s Mubarakovým odstoupením.   "Nechceme, aby se život vrátil do normálu, dokud Mubarak neodejde. Chceme, aby lidé nechodili do práce, dokud prezident neodstoupí," prohlásil jeden z organizátorů protestů.   Evropská unie vyzvala Egypt k demokratickým reformám a vytvoření podmínek pro konání svobodných a spravedlivých voleb.   Egyptské opoziční strany, včetně zakázaného Muslimského bratrstva, se snaží zkoordinovat společnou strategii s cílem Mubaraka sesadit. Jejich představitelem by se mohl stát nositel Nobelovy ceny za mír a přední stoupenec reforem Muhammad Baradej. Muslimské bratrstvo, které chce v nejlidnatější arabské zemi prosadit islámské právo a budí obavy západního světa, uvedlo, že se nehodlá v rámci opozice ujmout vedoucí role.   V Káhiře se údajně začaly objevovat známky běžného života; do ulic se vrátili policisté a provoz obnovilo místní metro. Banky, školy a burza ovšem už druhý pracovní den zůstávají uzavřené. Před obchody, které nezabednily výlohy, se tvoří dlouhé fronty lidí, kteří si chtějí dokoupit základní potraviny a balenou vodu a připravit se tak na příští dny, kdy budou protesty zřejmě pokračovat.   Asi pět desítek zlodějů se v posledních dnech neúspěšně pokusilo vyloupit káhirské národní muzeum, ve kterém jsou shromážděny archeologické památky z dob faraónů. Nepokoje nicméně postihly i české archeologické výzkumy. Zloději se dostali na pohřebiště egyptských faraonů v Abúsíru a vloupali se do archeologických objektů.   Provoz na káhirském letišti zkomplikovaly návaly zájemců o odlet ze země. Lety se zpožďují, společnosti jsou nuceny posouvat plánované termíny odletů. Logistický nápor se dotkl i dnešního spoje Českých aerolinií.   Některé země, včetně USA, Japonska a Číny, chystají evakuaci svých občanů. Na seznam států, které vydaly varování, aby se lidé vyhnuli cestám do Egypta, dnes přibylo například Slovensko nebo Nový Zéland. Nejvíce turistů v Egyptě je z Ruska - údajně až 40.000. Rusko má připravenu evakuaci svých turistů, ale zatím k ní nebyl dán oficiální pokyn.   Zájezdy do Egypta ruší také české cestovní kanceláře. Turistům, kteří jsou nyní v Egyptě, jsou cestovní kanceláře v případě nutnosti připraveny umožnit předčasný návrat do Česka.   Českým turistům, kterých je v zemi kolem tisícovky, bezprostřední nebezpečí nehrozí. Situace je stabilní a v letoviscích jsou hlášeny jen individuální případy násilí. Platí doporučení ministerstva zahraničí ČR, že cesty do Egypta mají lidé podnikat jen v nezbytných případech.   Možný Mubarakův pád vzbuzuje podle tisku v USA obavy, že se v Egyptě bude opakovat scénář islámské revoluce v Íránu.   Napětí v Egyptě má vliv i na světové ceny ropy. Cena severomořské ropy Brent poprvé od října 2008 vystoupila na 100 dolarů za barel.   Nepokoje v Egyptě a Tunisku jsou podle analytiků citovaných agenturou Reuters ranou teroristické síti Al-Káida, protože se ukazuje, že davy prostých žen a mužů jsou schopny zatočit s režimy účinněji než brutální atentátníci. Výzvy k teroristickým útokům jako k prostředku, jak se zbavit politiků podporovaných Západem, se ukazují jako chybná ideologie.   rv šeb