ČR vyjednala odklad plateb na vývoj ochranného systému pro NATO  Praha 4. ledna (ČTK) - Česká republika vyjednala odklad placení vývoje satelitního systému NATO určeného na ochranu aliančních vojáků v zahraničních misích. Kvůli úsporám v rozpočtu ministerstva obrany zaplatí první příspěvek až v roce 2013, celkovou částku 550 milionů korun splatí do roku 2018. ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu ministra Alexandra Vondry (ODS), který o vývoji projektu bude ve středu informovat ostatní členy vlády.   Program Aliančního sledování pozemních cílů (Alliance Ground Surveillance - AGS) na nedávném summitu v Lisabonu označily zástupci států NATO za jednu z naprostých priorit, bez nichž se spojenci neobejdou.   Česko se na projektu bude podílet 1,51 procenta z celkového objemu nákladů. "Vzhledem k úsporným opatřením v resortu, byl českou stranou vyjednán odklad plateb až na rok 2013, s poslední platbou v roce 2018," sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva. Obrana kvůli úsporným opatřením vlády premiéry Petra Nečase (ODS) od ledna snížila o deset procent objem prostředků na platy. Armáda také šetří například na výcviku, kde bude více využívat simulátory. Nebude ani provozovat takové množství techniky, na jaké byla doposud zvyklá.   Program AGS se má stát hlavním pilířem ochrany vojáků NATO na bojištích. Podle ministerstva obrany je pro Českou republiku setrvání v projektu důležité.   Systém propojuje síť satelitů, bezpilotních letadel a radarových letounů včasné výstrahy AWACS. Hlavní schopností AGS má být stopování pohybujících se objektů a radarové snímkování pozorovaných oblastí. Získané informace bude systém předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji. Tím bude vojáky nejen chránit, ale zvýší i jejich bojeschopnost a efektivnost.   AGS by podle NATO měl najít okamžité uplatnění v misi ISAF v Afghánistánu, kde by mohl pátrat po nastražených výbušninách. Využít by ho mohli také námořníci bojující proti somálským pirátům. Systém lze využít také při přírodních katastrofách, průmyslových haváriích nebo teroristických útocích.   Na vývoji se kromě České republiky podílí též Bulharsko, Itálie, Kanada, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Německo, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené státy americké a Španělsko. Češi si pro setrvání v programu dali podmínku. Chtějí, aby se do přípravy systému zapojil český obranný průmysl. Požadovali také záruky, že se český podíl na financování AGS nebude dále navyšovat. Vzhledem k finančním úsporám z důvodu ekonomické krize od projektu v polovině roku odstoupilo Dánsko.   Systém AGS bude pořízen z finančních prostředků účastnických zemí a zůstane až do ukončení životního cyklu ve vlastnictví NATO. Účastnické státy se dohodly na celkových nákladech ve výši 1,36 miliardy eur. Dodavatelem AGS je společnost Northrop Grumman a plně funkční by měl systém být říjnu 2016. Životní cyklus AGS je plánován na dobu 30 let.   tmn mkv