Do databáze pamětníků holokaustu by mohly přibýt i svědci genocid  Praha 28. ledna (ČTK) - Centrum historie holokaustu Malach by se v budoucnu mohlo rozšířit také o svědectví genocid v Arménii, Rwandě nebo Kambodži. Nyní je na pražské Matematicko-fyzikální fakultě přístupná databáze 52.000 nahrávek rozhovorů s lidmi, kteří přežili koncentrační tábory, zejména se Židy. Na konferenci k ročnímu fungování centra to dnes novinářům řekl Martin Šmok, spolupracovník Nadace šoa Jižní kalifornské univerzity.   Nadace natočila od 90. let 52.000 výpovědí židovských pamětníků, Romů, německých homosexuálů, Svědků Jehovových a dalších lidí, kteří přežili holokaust. "Jde o konzervu historie 20. století," popsal Šmok databázi s tím, že pamětníci hovoří nejen o zkušenostech z vyhlazovacích táborů, ale také o svých dalších osudech, emigraci či komunistické totalitě.   Podle Šmoka se prý uvažuje o tom, že by do databáze byly zařazeny i výpovědi obětí genocid v Arménii, Rwandě nebo Kambodži. Vznik genocid a vyhlazovacích procesů je prý totiž ve všech zemích velmi podobný, začíná od malých stereotypů. Zařazení svědectví o genocidách prý ale závisí na zájmu badatelů z celého světa.   Nejčastěji prý centrum za rok jeho fungování navštívili studenti středních a hlavně vysokých škol, kteří si v archivu dohledávají informace pro své školní práce. Databáze ale není určena jen historikům, upozornil Šmok s tím, že ze záznamů se dají čerpat cenné údaje i z oblasti psychologie, sociologie či filozofie.   "V Evropě pamětníci mají strach," reagoval Šmok na otázku, zda by mohla být nynější svědectví o holokaustu v budoucnu přístupná také volně na internetu. V rozhovorech o sobě lidé sdělují osobní informace, mluví zde také o svých dětech a vnucích. Mnoho pamětníků se prý bojí, že by tato data mohla být někdy použita k opětovné perzekuci jejich potomků, proto prý úplné otevření databáze nebude nejspíš nikdy možné. Další překážkou jsou prý zákony o ochraně osobních údajů.   Nahrávky pocházejí z 56 zemí světa, byly pořízeny ve 32 jazycích. V centru Malach je okamžitě přístupných více než 500 rozhovorů v češtině, další také ve slovenštině či polštině. Centrum je otevřeno široké veřejnosti, v knihovně Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí se mohou zájemci na šesti počítačích připojit k archivu rozhovorů. Data jsou fyzicky uložena na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Přístup k nim umožňují v Evropě ještě centra v Berlíně a Budapešti. Na celém světě je přístup k celé databázi možný na 26 místech.   Pojem genocida označuje masové vyvražďování lidí z rasových či etnických důvodů. Z arménské genocidy jsou viněni Turci. Rozsáhlá vlna masakrů a deportací se datuje do let 1915 až do roku 1917. Podle Arménů si masakry vyžádaly 1,5 milionu obětí. Turecko přiznává, že o život přišlo na 300.000 až 500.000 lidí, tvrdí však, že nešlo o vyhlazování arménské komunity, ale že se Arméni stali oběťmi chaosu posledních let osmanské říše.   Ve Rwandě při etnickém konfliktu v roce 1994 za tři měsíce zmasakrovali příslušníci většinového kmene Hutuů na 800.000 menšinových Tutsiů a desetitisíce příslušníků vlastního etnika. V Kambodži komunistický režim ve druhé polovině 70. let připravil o život 1,7 milionu lidí, když se snažil vytvořit beztřídní agrární společnost bez peněz, vlády práva, osobní svobody, rodinných vztahů i individuálního myšlení a technických vymožeností.   Adéla Klimešová mkv