V českém hospodářství od roku 2000 klesá podíl tuhých paliv      Praha 26. ledna (ČTK) - České hospodářství mezi roky 2000 a 2009 zaznamenalo pokles podílu tuhých paliv z 54 procent na 46 procent. Podíl kapalných paliv vzrostl o čtyři procenta a podíl plynných paliv poklesl o tři procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).   Česko patří podle údajů ČSÚ mezi země s vysokou energetickou nezávislostí, ale v palivové struktuře je energetická nezávislost země nejednotná. Zatímco pro tuhá paliva je více než stoprocentní, pro kapalná a plynná paliva se pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. ČR proto musí většinu plynu a ropy dovážet.   Těžba hnědého uhlí podle ČSÚ od roku 2009 klesá, což souvisí s důsledky ekonomické krize a také s územními limity těžby. V roce 2009 bylo vytěženo 45 milionů tun hnědého uhlí, v roce 2008 to bylo přes 47 milionů tun.   Spotřeba hnědého uhlí mezi roky 2000 a 2009 klesla o zhruba deset procent. Klesá také těžba černého uhlí. Od roku 2000 se jeho těžba snížila z 15 milionů tun na 11 milionů tun v roce 2009. Naopak dovoz černého uhlí se od roku 2000 zvýšil téměř dvojnásobně. Roste také dovoz hnědého uhlí.   V roce 2009 bylo v činných těžebních lokalitách podle České geologické služby Geofond 206 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a 863 milionů tun hnědého uhlí. Dalších zhruba 900 milionů tun hnědého uhlí je podle ministerstva průmyslu a obchodu vázáno územními limity těžby.   Množství dovozené ropy rostlo od roku 2000 na maximum v roce 2008, kdy činilo přes osm miliard tun. V roce 2009 však dovoz ropy klesl meziročně o 11,4 procenta na 7,2 miliardy tun. Za prvních 11 měsíců loňského roku nicméně podle ČSÚ znovu nastal růst dovozu, a sice meziročně o 7,3 procenta. Opětovný růst v loňském roce registrují statistici také u výroby motorového benzinu (4,4 procenta) a motorové nafty (6,1 procenta).   Dovoz zemního plynu v období 2000 až 2009 se podle ČSÚ pohyboval v rozmezí 8,6 miliardy a 9,8 miliardy krychlových metrů. Z toho zhruba tři čtvrtiny plynu byly z Ruska a jedna čtvrtina z Norska. Spotřeba plynu však v nedávných letech klesala. Opětovný růst spotřeby u podniků i domácností zaznamenali čeští plynaři až v loňském roce, a sice o deset procent.   Výroba elektrické energie se v Česku v roce 2009 oproti roku 2000 zvýšila o dvanáct procent na 82.250 gigawatthodin. V letech 2008 a 2009 kvůli ekonomické krizi nastal pokles, ale loni výroba za prvních deset měsíců opět meziročně vzrostla o 5,4 procenta.   Rozhodujícími zdroji elektřiny jsou parní a jaderné elektrárny. Podíl parních elektráren na celkové hrubé výrobě elektřiny však od roku 2000 klesl z 78,3 procenta na 62,8 procenta v roce 2009. Naopak podíl jaderných elektráren vzrostl z 18,5 procenta na 33 procent. Za prvních deset letošních měsíců vyrobily parní elektrárny 62 procent elektřiny a jaderné elektrárny 32,8 procenta. Zbývající část produkce připadla na obnovitelné zdroje.   Značná část vyrobené elektřiny byla také v minulých letech vyvážena do zahraničí. Například v roce 2003 činil čistý vývoz téměř dvacet procent celkové hrubé výroby. "S rostoucí výrobou bude ale vývoz v příštích letech klesat," uvedl vrchní ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ Josef Vlášek. Vyšší produkci elektřiny by mělo v budoucnu zajistit například rozšíření jaderné elektrárny Temelín.   Centrální zásobování teplem i přes dlouhou tradici v Česku podle ČSÚ klesá. Výroba tepla ve veřejných i závodních teplárnách a výtopnách se v letech 2000 až 2009 snížila o 16,5 procenta. Tento pokles je způsoben především změnou struktury průmyslové výroby a přechodem některých spotřebitelů na lokální vytápění plynem či obnovitelnými zdroji.   Podle ČSÚ stojí v současnosti před českou energetikou celá řada otázek. Patří mezi ně například budoucí těžba hnědého uhlí, výstavba nových jaderných zdrojů či fungování obnovitelných zdrojů.   Partner společnosti KPMG Otakar Hora poznamenal, že údaje ČSÚ je zajímavé pro zamyšlení nad budoucím vývojem energetiky zejména z pohledu mixu jednotlivých energetických zdrojů v následujících letech. "Patrně nejdiskutovanějším tématem příštích měsíců se opět stane otázka prolomení těžebních limitů," uvedl.   lko vju