Rema: Soud zrušil monopol Asekolu na likvidaci elektroodpadu  Zprávu jsme v 1., 3. a 7. odstavci doplnili o vyjádření společnosti Asekol.       Praha 19. ledna (ČTK) - Městský soud v Praze podle společnosti Rema System loni v prosinci zrušil stamilionovou zakázku na sběr a likvidaci části vysloužilých elektrospotřebičů, kterou před pěti lety přidělil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek společnosti Asekol. Způsob výběru firmy u soudu napadla právě firma Rema Systém, podle které tak nyní končí monopol Asekolu na likvidaci elektroodpadu. ČTK to dnes sdělil mediální zástupce Rema Systém Marek Pražák. Firma Asekol tvrdí, že nadále má platnou licenci a proti verdiktu pražského soudu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.   Žaloba společnosti Rema Systém, o které pražský městský soud v prosinci rozhodl, se podle Pražáka týkala udělení státní licence na sběr a likvidaci elektroodpadu firmě Asekol, která má na starost informační technologie a telekomunikace, spotřebitelská zařízení, hračky a vybavení pro sport. "Jde již o třetí rozhodnutí soudů z posledních měsíců, které nám dává za pravdu a vrací nám tak ztracenou důvěru v principy fungování právního státu," uvedl ředitel společnosti Rema Systém David Beneš. MŽP podle Mladé fronty Dnes kvůli verdiktu soudu připravuje nové správní řízení, ve kterém kontrakt na likvidaci elektroodpadu znovu přidělí.   Společnost Asekol oponuje, že její licence je stále platná. "Asekol proti rozsudku soudu podal kasační stížnost. Naopak společnost Rema Systém nemá a nikdy neměla zákonné oprávnění na financování nakládání s historickým elektroodpadem ze skupiny tři (zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení), ale přesto již pět let za tento odpad vybírá od svých klientů peníze, ale skoro vůbec nezajišťuje sběr a recyklaci elektrozařízení," sdělila dnes ČTK mluvčí Asekolu Hana Ansorgová.   Vleklé spory souvisejí s likvidací starého elektroodpadu uvedeného na trh do roku 2005. Sběr mají na starost kolektivní systémy, kterých je u historického odpadu v Česku zapsáno pět - Asekol, Elektrowin, Retela, Ekolamp a Rema Systém. Pro každou z devíti stanovených skupin historických elektrozařízení může být zapsán jen jeden z kolektivních systémů, přičemž jejich provoz je financován z recyklačních poplatků připočítaných k ceně nových elektrospotřebičů.   "Rema Systém napadla rozhodování MŽP ve věci přidělení zakázky u soudů kvůli podezření na zásadní manipulace při výběrovém řízení," uvedl Pražák. Připomněl, že podle platných kriterií měl sběr historických elektropřístrojů zajišťovat u každé skupiny elektroodpadu kolektivní systém, který sdružuje dovozce a výrobce s největším podílem na trhu.   Rema Systém tehdy podle Pražáka doložila, že ve skupině informačních technologií a telekomunikací mají její partnerské firmy 85 procent trhu. "MŽP ale přesto vybralo konkurenční Asekol. Ambrozek tento výběr poté potvrdil, přestože mu jeho odborná rozkladová komise doporučila na základě čísel vybrat Rema Systém," dodal Pražák.   Asekol tvrdí opak. "Výše 85procentního podílu na trhu informační technologie a telekomunikace, kterou uvedla Rema Systém v době vydání rozhodnutí MŽP o zápisu Asekolu, je smyšlený údaj. Rozkladová komise dostala k rozhodování o výběru od Rema Systém neadekvátní podklady," upozornila Ansorgová. Zatímco Asekol podle ní dokládal svůj podíl na trhu v kusech a v kilogramech, jak to MŽP požadovalo, tak Rema uváděla finanční hodnotu vyřazených výrobků, do které zahrnovala například i cenu softwaru. "Tím svůj podíl na trhu naprosto neadekvátně navyšovala," dodala Ansorgová.   Městský soud v Praze podle Pražáka loni v prosinci zrušil zápis Asekolu na seznam kolektivních systémů, které mají oprávnění na sběr a likvidaci elektroodpadu. "MŽP soud nařídil, že musí rozhodnout o historickém elektroodpadu v jediném transparentním řízení. Není již tedy možné posuzovat údaje jednotlivých kolektivních systémů zvlášť, což by mohlo vést k dalším pochybením," podotkl Pražák.   Rema Systém podala žalobu také proti rozhodnutí MŽP neudělit této firmě licenci na sběr a likvidaci elektrošrotu. Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu, který loni v létě projednal kasační stížnost MŽP a Asekolu proti rozsudku Městského soudu v Praze, MŽP při výběru kolektivních systémů chybovalo, protože nevedlo společné řízení o všech žádostech o zápis do seznamu těchto systémů. "Žalovaný (MŽP) se dopustil těžké vady řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé," stojí v rozsudku NSS.     beh vju