Německý prezident: Osvětim je největším symbolem zločinů Německa      Varšava 27. ledna (zpravodajka ČTK) - Název Auschwitz (Osvětim) jako žádný jiný podle německého prezidenta Christiana Wulffa symbolizuje zločiny, jichž se Německo dopustilo na milionech lidí. Wulff to řekl v jihopolské Osvětimi při dnešních vzpomínkových akcích věnovaných 66. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního tábora. Spolu se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským, bývalými vězni a dalšími hosty vzdal hold lidem, jež nacisté zavraždili v osvětimské "továrně na smrt".   "Máme kvůli tomu (zločinům z války) historickou odpovědnost, která nesouvisí s individuální vinou," uvedl Wulff, který je prvním německým prezidentem, jenž se narodil až po skončení druhé světové války. Zároveň je prvním německým prezidentem, který Osvětim navštívil současně s nejvyšším polským představitelem.   Německý prezident nemluvil jen o Židech z Německa a dalších okupovaných zemí, uvězněných a zavražděných v Osvětimi, ale i o Polácích. "Polsko a jeho obyvatelé nepředstavitelně trpěli pod německou nadvládou a nacistickým rasistickým šílenstvím," připomněl.   Eva Umlaufová, která se narodila koncem roku 1942 ve slovenských Novákách a do Osvětimi byla přivezena v listopadu 1944, tvrdí, že si z těchto let příliš nepamatuje, ale že jí zůstaly podvědomé vzpomínky. "Moje dětské tělo do sebe nasálo hrozbu smrti, zanedbání, hlad a těžkou nemoc, do mé duše se zapsalo lidské ponížení, strach ze smrti a horor," řekla Umlaufová. "Tyto vzpomínky se mohou kdykoli vrátit," dodala.   Jiný bývalý vězeň osvětimského koncentračního tábora Wladyslaw Bartoszewski vyzval svět, aby pomohl při udržování paměti o tomto místě. "Poslední z nás, bývalých vězňů, odcházejí," připomněl. Zůstanou jen němí svědkové - ruiny plynových komor, baráků a tisíce věcí, jež patřily obětem: kufry, boty, brýle, kartáčky na zuby, uvedl Bartoszewski, který je předsedou rady Nadace Auschwitz-Birkenau. Tato nadace sbírá peníze na údržbu objektů v prostoru bývalého koncentračního tábora a na konzervaci osobních věcí obětí. Chce na to shromáždit 120 milionů eur. Polovinu této částky jí přislíbilo Německo, dalších 20 milionů eur (2,91 miliardy korun) nadaci slíbily jiné země. Česká vláda se na jaře 2009 rozhodla na opravu památníku v bývalém koncentračním táboře přispět dvěma miliony korun.   Koncentrační tábor v Osvětimi osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda. V té době v táboře pobývalo jen 7650 zbědovaných lidí; o něco dříve německé velení nařídilo jeho evakuaci a asi 58.000 vězňů bylo přinuceno k takzvanému pochodu smrti do jiných táborů. Zůstali jen nemocní, z nichž příslušníci německých jednotek SS krátce před osvobozením stovky zavraždili, jiní vězni zemřeli hladem a vyčerpáním.   Mezi lety 1940 a 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. Mezi oběťmi byli také Poláci nebo sovětští zajatci. K vězňům osvětimského tábora patřilo rovněž na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Muzeum v prostoru bývalého vyhlazovacího tábora je nejnavštěvovanějším místem tohoto typu v Polsku. Loni se do něho přijelo podívat 1,38 milionu lidí, hlavně mladých.   hab ank