V Ostravě-Hrušově má vzniknout průmyslová zóna po roce 2014  Ve 4. odstavci jsme doplnili informace k trafostanici, od 6. odstavce jsme zprávu rozšířili o další informace z TK, přidali jsme 8. odstavec s backgroundem.       Ostrava 19. ledna (ČTK) - Novou průmyslovou zónu v Ostravě-Hrušově začne město budovat pravděpodobně po roce 2014. Na 40 hektarech zasažených povodněmi v roce 1997 najdou uplatnění malé a střední firmy. Nejprve je ale nutné areál připravit pro výstavbu včetně jeho odvodnění, což si do roku 2014 vyžádá zhruba dvě miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD).   Plocha nedaleko dálnice D1 by se měla v budoucnu proměnit v chybějící zónu pro lehký průmysl. Podle Kajnara by mohla přinést kolem 2000 nových pracovních míst. "Chtěli bychom v Hrušově vybudovat i inkubátor pro začínající řemeslníky a malé podnikatele," řekl primátor.   Nyní město připravuje sanaci území, které vlivem poddolování místy kleslo o 3,5 metru, a potýká se tak s podmáčením. Situaci chce změnit navýšením celého území pomocí hlušiny skladované na sousední haldě, která patří státnímu podniku Diamo. "Vše je zatím v jednání," dodal Kajnar.   Město zatím zpracovalo dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Během letošního roku dokončí vše potřebné pro získání stavebního povolení. Začátkem roku 2012 by měla začít sanace areálu, na konci roku 2014 by měla být plocha připravena k budování infrastruktury pro budoucí průmyslovou zónu. Na území bude nutné vybudovat trafostanici, aby zóně nechyběla elektřina, podobně jako je tomu ve stávající průmyslové zóně Hrabová.   Město počítá se získáním dotace 1,5 miliardy Kč, kterou mu přislíbila komise ministerstva průmyslu a obchodu. Zbývajících 500 milionů korun ale zatím v městském rozpočtu není. "Lze je získat například prodejem pozemků," naznačil primátor.   Obnovou bývalé obytné části v obvodu Slezská Ostrava se město zabývá už od ničivých povodní. Od roku 2001 ji postupně vylidňuje vykupováním pozemků, za něž zaplatilo již 65 milionů Kč. V současné době město vlastní 51 procent území. Druhým největším vlastníkem je realitní skupina RPG Real Estate. Patří jí 21 procent území, o odkoupení pozemků oba vlastníci jednají. Město chce také odkoupit zbývající část území od soukromých vlastníků, využít může i vyvlastnění.   Na území Ostravy je zhruba 15 procent brownfieldu vhodných pro další výstavbu, většina ale není ve vlastnictví města. Hrušov patří k těm nejlukrativnějším díky blízkosti centru města, dálnici D1 i železnici směrem na Polsko a Slovensko.   Historicky byl Hrušov významným městysem, v němž se těžilo uhlí či vyráběla soda. Lukrativní ostravskou čtvrtí se stal v roce 1941, žilo v něm až 7000 lidí. S útlumem průmyslové výroby po roce 1989 začala čtvrť upadat. Její definitivní vylidnění urychlily právě povodně v 90. letech.   Hana Halfarová sap