Vyšetřovatelům se od října uzavře cesta k údajům o telekomunikaci Brno 4. ledna (ČTK) - Vyšetřovatelům se od října uzavře cesta k údajům o uskutečněném telekomunikačním provozu. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil část trestního řádu, která umožňuje získat od operátorů takzvané provozní a lokalizační údaje. Soudci ale dopad svého nálezu odložili a ponechali ustanovení v platnosti do konce letošního září. Dali tak zákonodárcům čas k novelizaci normy a jejímu uvedení do souladu s ústavním pořádkem. Ministerstvo vnitra už oznámilo, že chce v řádu několika týdnů vládě předložit novelu zákona, která by měla tuto problematiku vyřešit. Policejní prezidium podle své mluvčí Pavly Kopecké dnešní rozhodnutí soudu očekávalo, protože ÚS měl k právní úpravě tohoto ustanovení výtky už před necelým rokem. Proto začala policie společně s ministerstvem vnitra spolupracovat na novele trestního řádu. "Probíhá legislativní proces v této souvislosti, který však plně spadá do kompetencí ministerstva vnitra," podotkla Kopecká. Mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková pro ČTK dodala, že ministerstvo se problémem začalo zabývat již v březnu minulého roku. Ministerstvo do návrhu novely doplnilo takzvaný institut zpětného informování. V praxi to znamená, že člověk, jehož údaje měla policie k dispozici, o tom bude muset být po pravomocném skončení případu informován. Ten pak bude moci nechat přezkoumat zákonnost příkazu k poskytnutí údajů Nejvyšším soudem. Nově by také mohla policie žádat o provozní a lokalizační údaje v případě, že bude vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin s horní hranicí sazby nejméně tři roky, ale také pro trestné činy, k jejichž stíhání ČR zavazuje mezinárodní smlouva. Pro operátory nebude poslední verdikt soudu znamenat zásadní změnu. "K dramatickým úsporám nákladů na naší straně však nedojde, neboť již v současné době, a v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu z března 2011, uchováváme údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu nutné pouze pro zajištění komerčních služeb," uvedla mluvčí T-Mobile Martina Kemrová. "Respektujeme loňské rozhodnutí Ústavního soudu a již několik měsíců nepracujeme s daty, která jsme na základě dřívější právní úpravy byli povinni ukládat speciálně pro účely policie," potvrdil mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický. Podle ústavních soudců je zákon ohledně provozních a lokalizačních údajů příliš obecný. "V podstatě umožňuje vyžádat údaje od operátorů pokaždé, když existuje jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením," řekl předseda ÚS Pavel Rychetský. Vyžádání údajů o telekomunikačním provozu přitom kvůli závažnosti zásahu do soukromí nesmí být podle Rychetského rutinním prostředkem policejní práce. Využití údajů ÚS připouští u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici jiný, šetrnější postup. Podle Rychetského policie v minulosti žádala o údaje příliš často. Například v roce 2009 policisté adresovali soudům více než 280.000 žádostí o výpisy. Ústavní soudci naznačili, že nová zákonná úprava, která vzniká, by se měla podobat úpravě odposlechů. Vyšetřovatelé by tak mohli výpisy získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Podle Rychetského je věcí zákonodárců, aby stanovili, u kterých činů a s jakou trestní sazbou veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí. Dnešní nález neznamená, že vyšetřovatelé do konce září nemohou podávat nové žádosti o výpisy. Soudy jen musejí pokaždé zvažovat, zda je zásah do soukromý nutný a oprávněný. Policie také neztratila možnost využít již dříve získané údaje, zdůraznil Rychetský. Návrh na zrušení sporného paragrafu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Ustanovení stručně upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Příkaz k vydání údajů dává operátorům soud, a to písemně a s odůvodněním. Údaje mohou získat policisté nebo státní zástupci, případně si je soud může vyžádat i pro vlastní potřebu. Žádné omezení v trestním řádu stanoveno není. Podle Rychetského si policie může výpisy teoreticky vyžádat třeba i u nedbalostních činů. V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu. Ústavní soud už stejné ustanovení kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací. Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil. Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Jan Tomandl rjm jsa mkv 