Asociace vyzvala Radu ČRo, aby neprodala zámek v Přerově n. Labem Praha 4. ledna (ČTK) - Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) vyzvala Radu Českého rozhlasu (ČRo), aby neschválila smlouvu o prodeji renesančního zámku v Přerově nad Labem Martinu Švehlovi, redaktorovi České televize před rokem 1989. Jakub Čížek z oddělení komunikace ČRo dnes ČTK sdělil, že o koupi zámku má zájem Jana Válková, kterou Švehla při jednáních zastupuje. Podle sdružení se má rada smlouvou zabývat ve čtvrtek. Mluvčí rady Tomáš Ratiborský ČTK potvrdil, že rozhlas zámek prodat chce.  Podle něj projednávání smlouvy na programu rady ve čtvrtek sice není, nevyloučil ale, že vedení rozhlasu ji radě předloží. Zámek podle Ratiborského není využíván a jeho údržba je příliš nákladná. Švehla podle ASORKD za něj nabízí 20 milionů Kč. ASORKD podporuje převod zámku do majetku Středočeského kraje a jeho následné propojení se skanzenem. Mluvčí hejtmanství Berill Mascheková uvedla, že kraj má o odkoupení zámku zájem, což několikrát deklaroval. Ředitel rozhlasu ale podle ní hejtmanovi Davidu Rathovi (ČSSD) napsal, že zámek bude prodán soukromému subjektu a jednání je už v závěrečné fázi. Rath podle Maschekové v pondělí vedení rozhlasu sdělil, že vidí jako nezbytné, aby památku prodalo formou veřejné soutěže, do které by se kraj přihlásil. Vedoucí krajského odboru kultury Klára Zubíková ČTK řekla, že kraj rozhlasu před lety nabídl za zámek kolem deseti milionů korun, ale dnes by jeho cena byla samozřejmě vyšší. Hejtmanství se podle ní navíc zavázalo, že další peníze bude investovat do budovy. "Ten zámek je velmi cenný uspořádáním i grafitovou výzdobou. Bylo by určitě špatně, kdyby se to koupilo a nic s tím nedělalo," uvedla. Čížek uvedl, že Švehla záměr a vizi využití zámku deklaroval 7. prosince 2011 na setkání s občany Přerova, které organizovalo tamní zastupitelstvo. Upozornil, že jde-li o prodej nemovitosti, ČRo nemůže dělat rozdíl mezi soukromou osobou a například obcí, krajem či státem. "Středočeský kraj, který média v souvislosti s prodejem uvádějí, písemně deklaroval svůj zájem o koupi nemovitosti v dopise z 8. prosince 2011," doplnil Čížek. Poznamenal, že to bylo v době přípravy finální podoby smlouvy o prodeji vážnému zájemci, jehož nabídka ve všech parametrech převyšovala ostatní nabídky a který prokázal solventnost jak ke koupi, tak i k dalším investicím do nemovitosti. Dodal, že smlouva o prodeji byla předložena členům Rady ČRo a členům její Dozorčí komise v loni v prosinci. Podle místostarostky Ireny Gregárkové Švehla nepředstavil projekt, který by počítal s budoucím využitím zámku. Pouze řekl, že chce pořádat koncerty nebo výstavy, ale nebyl moc konkrétní. "Zámek je významnou kulturní památkou a my si myslíme, že by neměl patřit fyzické osobě," uvedla. Švehlovo vyjádření se ČTK nepodařilo získat. Starosta Petr Baumruk uvedl, že zastupitelé opakovaně podpořili záměr kraje vytvořit v zámku historickou expozici V zámku a podzámčí navazující na skanzen lidové architektury. Švehla podle něj nedokázal vysvětlit své plány se zámkem do budoucna ani prokázat potřebnou solventnost k jeho provozování v horizontu nejméně deset let dopředu. Vedení obce proto vyzvalo rozhlasovou radu, aby uložila prodej zámku zastavit a vypsat výběrové řízení, v němž by rozhodujícím kritériem bylo budoucí využití kulturní památky ve prospěch veřejnosti. "Nesmí dojít k tomu, aby vložené investice do oprav, které plynuly z koncesionářských poplatků, byly v budoucnu zmařeny," prohlásila Gregárková. "Podivná snaha Rady ČRo narychlo prodat zámek panu Švehlovi v nás vyvolává obavy z pozadí celé akce. Pan Švehla je znám svým velmi blízkým vztahem k výkonnému řediteli ČRo Oldřichu Šestákovi. Právě Šesták má kritizovanou transakci na starost," uvedl viceprezident ASORKD Martin Kadrman. Švehla byl v letech 1985 až 1990 ekonomickým redaktorem České televize a v roce 2003 jej zpět do ČT přivedl generální ředitel Jiří Janeček. Působil zde jako mluvčí, poté byl obchodním ředitelem a následně ředitelem ČT pro vnější komunikaci. V roce 2007 se stal viceprezidentem pro vnější vztahy Citibank. Nyní přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Přerovský zámek byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako správní sídlo břevnovského kláštera. V 60. letech 16. století byl přestavěn do renesanční podoby. Uvnitř zámku jsou zachovány gotické a renesanční prvky a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrné jsou části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most. vrk khj jap mol 